„Máme možnost změnit věci, které jsou špatné. Musíme říkat ty věci nahlas.“

Vydala jsem se vlakem z Českých Budějovic do Chrudimi za panem Davidem Svobodou. V Centru náhradní rodinné péče Amalthea mě mile přivítal skromně vyhlížející usměvavý mladý pan ředitel. Sedli jsme si do klidné místnosti na pohovku, kam usedají budoucí či současní pěstouni, když přicházejí pro radu a podporu. Cítila jsem se bezpečně a od prvního momentu jsem se ponořila do naslouchání životního příběhu. Tolik jsem toho o panu Svobodovi věděla, a přece tak málo. Z čeho pramení taková touha pomáhat dětem? Jaké to je přestěhovat se z Prahy na vesnický statek a starat se o 4 děti? Občanské sdružení Amalthea, které v roce 2003 pan Svoboda s kolegy založil, aby pomáhalo pěstounským a adoptivním rodinám, už bylo samo o sobě úspěšným vyústěním jeho dlouhodobé práce v této oblasti. Důležitou roli hraje osobní zkušenost. Už ve škole se společně se svou budoucí ženou rozhodl pro pěstounství. Své rozhodnutí naplnili. Stejně tak naplňuje své cíle sdružení Amalthea. Zcela přirozené vyprávění s objevováním hluboko zapadlých vzpomínek jsou důkazem vyrovnanosti, vnitřního klidu. Pan Svoboda jde životem po svém a s otevřeným srdcem. Touha dělat věci, které mají smysl, je pro něj silným motorem. V kombinaci s očividnou osobní stabilitou a empatií je pan Svoboda profesionál ve svém oboru. Lenka Rybáčková

Celý text